Podobně jako jiní živočichové, i my lidé jsme prošli dlouhou cestou evoluce, přes původní jednobuněčné organismy přes drobné savce a původního primáta až po moderního člověka. Bylo by však hloupé si myslet, že tím náš vývoj skončil. Koneckonců se stačí podívat v podstatě na kterýkoliv jiný živočišný a rostlinný druh. I u nich vidíme, že se neustále vyvíjí, byť různou rychlostí. Je tedy hloupé myslet si, že člověk je z toho vyloučen. Je však otázkou, jakým způsobem bude náš vývoj pokračovat. Jelikož máme dnes kvalitní zdravotní péči, odpadají základní věci, které řídí evoluci jiných druhů, tedy přežití těch nejlépe adaptovaných na danou situaci. Člověk toto v podstatě eliminoval, neboť máme i léky proti tomu, co by nás mohlo jinak ohrozit, tedy nemoci či parazité. Zdálo by se tedy, že zůstává pouze sexuální selekce, tedy že preferovány budou ty vlastnosti, ať už fyzické či mentální, které jsou preferovány druhým pohlavím. To však není až tak docela pravda. Jistě, hraje opravdu velkou roli (a je faktem, že vzhledem k časté změně trendů krásy do vývoje příliš nezasahuje), ovšem není ani zdaleka jediná. Prakticky vždy totiž platí, že chceme mít pokud možno co nejúspěšnějšího partnera. Co to ale v dnešní době znamená? Nikoliv toho nejsilnějšího, ale toho, který má nejvíce peněz. V podvědomí totiž máme zakotveno, že právě on se o nás dokáže v případě potřeby nejlépe postarat, a z tohoto důvodu jej, aniž si to uvědomujeme, vnímáme jako přitažlivého. Samozřejmě je potřeba říci, že existují výjimky. Přesto není pochyb o tom, že vývoj člověka pokračuje, a to i fyzicky. Ukazuje se například, že naše prsty jsou od neustálého psaní na klávesnici stále ohebnější. I naše oči se pomalu zvětšují, neboť trávíme většinu dne zíráním do obrazovky. Díky lepšímu stravování i zdravotní péči pak roste i průměrná výška. A to je jen pár příkladů. Je tedy jasné, že vývoj se nezastavil ani u člověka.